Literáty
Má báseň Ibiza:
Toto nelze vyčíst v knize:
Carlos frčí v zelené Ibize,
hlad mu žaludek už hryže,
staví se proto v bistru v Rize.
Filipínec José táže se:
Tak jak, zase rýže?
Carlos hlásí: Je přeci krize!
Zlato ze Sýrie není ryzé.
Včera já byl v Rize,
dnes jsem zase na Ibize.
Na Ibize je blaze,
i kdyby přišla krize.
Zimu tam téměř neznají,
na Covid se neptají.
Má sloka Michaelův hříšník:
Vítr fouká, na Šibenici se zase hříšník houpá.
Sluncem spražen jak čert pekelný,
dej mu bůh z nebes déšť svěcený,
ať hříchy jehož smyje.
Poté archanděl Michael hodiny odbije
a duše jehož v nebe vstoupí.
Má báseň Matyáš:
Matyáši na hlavě šátek máš,
cihly za grošíky dostáváš.
Matyáš vyřkne, ta cena to je hrůza,
kupce políbila snad můza!
Do vozíku cihly nakládá,
kasička jehož jest prázdná.
Zchudlý Matyáš hrál maryáš,
obehrál ho strejda Satanáš!
Tu Satanáši mojí duši máš,
grošíky zpátky za ní dostáváš.
Bez duše, ale bohatý,
za to si novou pec postaví.
Dívá se upřeně do ohně,
Satanáš v ní ódy pěje.
Tu jazyk ohně strop olízne,
celá chalupa záhy plameny vzplane
i tělo Matyáše si oheň do pekla vezme.
Poslední Zajíci z Hazemburka
Žili, byli dva Zajíci,
částečně byli prasata rodem Buzici.
Jeden se jmenoval Mikuláš,
druhý zase byl Matyáš.
Na dvoře královském práci hledali
a taky ji hnedka získali.
Jeden se stal královským dveřníkem,
druhý se stal královským stolníkem.
Práce jim šla pěkně od ruky,
měli za to pěkné korunky.
Pak ještě posekali královské palouky,
aby obilí semleli na mouky.
Za mouky dostali od krále klobouky,
aby jim uši zimou nemrzly.
Vytvořeno službou Webnode